Komunikace je ve vztahu důležitá, to víme. Mnoho lidí s ní má však stále potíže a mají problém vyjadřovat svoje pocity, natož pak touhy. A co teprve takový vztah sám k sobě?
Jak se ty jako žena vnímáš? Chováš a pěstuješ vztah sama k sobě? Umíš komunikovat sama se sebou?
JESTLIŽE JSI ODPOVĚDĚLA “NE”, PAK…
by ses to měla určitě naučit! A klidně si mluv sama se sebou i nahlas. Kdo vlastně kdy usoudil, že mluvit si sám pro sebe nahlas přísluší jen bláznům? Zahodíme hezky předsudky a uvolníme se. Dopřejeme si totiž volnost a duševní svobodu. Energie, která koluje celým naším tělem, musí občas ven a to i v podobě mluvení. Takže pokud jsi spíše introvertka, která toho moc s lidmi nenamluví, anebo pokud pracuješ tam, kde nejsi v přímém kontaktu s někým dalším, pak si klidně a s radostí povídej nahlas sama se sebou. Vůbec ti to nemusí připadat divné. Vždyť paradoxně – v duchu sami se sebou mluvíme všichni, že?
“To, jakým způsobem se sebou mluvíš a jak na sebe nahlížíš, má velký dopad na tvou sebehodnotu a následně sebevědomí.”
- aneta isabela bayerová
JESTLIŽE JSI ODPOVĚDĚLA “ANO”, TAK…
Jednoznačně super! Umět komunikovat sama se sebou je totiž stejně tak důležité, jako umět komunikovat s druhými. Nebo ještě o něco víc: Umět komunikovat sama se sebou je důležitější než umět komunikovat s ostatními. Ptáš se, proč? Umění komunikace sama se sebou totiž plodí další um a tím je umění komunikace s druhými lidmi. Podívejme se na konkrétní příklad.
V okamžiku, kdy se budeš bavit s kamarádkou nebo kamarádem, přítelem, nebo s kýmkoli jiným, aniž bys pravidelně vedla rozhovory také sama se sebou a nebudeš vnímat samu sebe, svoje potřeby, svou energii, svoje záliby, apod., tak velmi brzy dojde na to, že tě např. kamarádka vezme na diskošku, jenže tebe to tam bude nudit, protože moc netančíš a už vůbec nepiješ alkohol. Prostě tam nezapadneš a nebude ti tam moc příjemně. A tvoje nuda, kterou tam zažíváš (ačkoli kvůli kamarádce se snažíš tvářit, že tě to i celkem baví) rychle přeskočí i na kamarádku a ta se úplně jednoduše začne nudit s tebou. Začne se nudit díky tobě. Řekne si, že je s tebou nuda a příště tě už jen tak někam nepozve. To je ale škoda, protože by bývalo stačilo vymyslet jen trošku jinou aktivitu, která by bavila a naplňovala i tebe. Když se sebou člověk neumí komunikovat, může o svůj vztah s někým přijít úplně stejně, jako když člověk neumí komunikovat s druhým člověkem. Tyto dvě komunikace jsou totiž velmi úzce propojené. Jedna vychází z druhé.
OD KOMUNIKACE K VĚTŠÍ SEBEHODNOTĚ A SEBEVĚDOMÍ
Už jsi někdy přemýšlela nad tím, že to, jakým způsobem se sebou mluvíš a jak na sebe nahlížíš v nejrůznějších situacích, má velký dopad na tvou sebehodnotu a následně sebevědomí? Nehledě na to, že jako domino to s tebou jede dál a tvoje chování a smýšlení o sobě samé se dotkne všech tvých vztahů a co víc – dokonce to výrazně ovlivňuje chování těch druhých vůči tobě.
JÁ JSEM TAKOVÁ BLBÁ KRÁVA!
Podívej se na konkrétní příklad: Něco se ti nepovedlo, třeba jsi omylem rozbila talíř. Jaká je tvoje okamžitá reakce? Je to věta: “Já jsem tak blbá!” Nebo: “Já jsem taková kráva blbá!” Děsné, že? Ale je to tak, tohle nám z úst často vyletí – máme prostě tendenci si vynadat. Když už ale vůči sobě používáme vulgarismy, je to hodně ošklivé. Ačkoli si to sama tak nepřipouštíš, není to hezké a měla by ses to odnaučit. Vulgarismy jsou 100% podkopáváky sebeúcty. Nechceš přeci, aby ti za chvíli ostatní říkali “ty blbá krávo”. Jak o sobě smýšlíš ty, tak o tobě budou smýšlet ostatní.
Začni si tedy více naslouchat, jak o sobě přemýšlíš, co si o sobě myslíš, a pozoruj, jak se sama k sobě chováš v těch nejvariabilnějších situacích. Vezmi si z tohoto článku rozhodně alespoň to, aby ses přestala kritizovat a abys byla k sobě vlídnější a laskavější. Podej sama sobě pomocnou ruku a netrestej se. Kor za maličkosti, které jsi neudělala schválně. Být k sobě laskavá neznamená, že se nebudeš umět nikomu nikdy omluvit a budeš si myslet, že jsi dokonalá a úžasná. Být k sobě laskavá znamená, že jsi ochotna pozorně vnímat samu sebe, svoje potřeby a svoje přání a touhy a naplňovat si je. Když něco uděláš špatně, pak se omluv, je to v pořádku. Navíc, ten, kdo se umí slušně a bezodkladně omluvit, vykazuje schopnost síly a zodpovědnosti. V žádném případě to není slabost. Ale pamatuj na to, že i omluva má své hranice. Rozhodně se neomlouvej stále dokola, nekritizuj se a neponižuj se zbytečnými a ošklivými slovy o sobě samé.
S láskou,
Isabela
