Znáš psychologickou metodu “zrcadlení”, tzv. “nastavení si zrcadla”? Už jsi se potkala s názorem, že když se ti v něčem nedaří, je to pravděpodobně tvoje vina? Nebo v partnerských vztazích… Ačkoli ses snažila jakkoli a sebevíc, vždy to dopadlo fiaskem? Nejsi dlouhodobě šťastná a spokojená? A máš ty sama pocit, že něco děláš špatně?
Než se do tohoto tématu ponoříme hlouběji, je třeba si uvědomit, že nic není absolutní a ne všechno se dá na všechno vztáhnout. Takže konkrétně já princip “zrcadlení” sice uznávám, ale ne na 100 % a rozhodně ne ve všech případech.
PROTOŽE…
Na tomto světě, kde žijeme, se každou vteřinou odehrává nekonečné množství situací. Jsou to situace nejrůznějšího typu, jsou to situace vzniklé na základě různých důvodů, ale taky náhod, a proto by bylo velmi troufalé tvrdit, že vše, co se skrývá za chováním určitého jedince, je jenom zrcadlo člověka naproti. Jinými slovy, že za každé chování jakéhokoli člověka si můžeme sami. A to je přeci čirý nesmysl. Takže, kdyby princip “zrcadlení” byl vnímán takto, tak by si inteligentní člověk se zdravým rozumem musel klepat na čelo.
Ale abych doložila důkaz svého tvrzení, uvedu zde několik příkladů:
PŘÍKLAD 1:
Tvůj synovec ti při návštěvě ukradne zlatý prstýnek. Ty o tom nemáš ani ponětí. Je toto zrcadlení? Ne! Je to chamtivost, drzost a špatné vychování synovce.
PŘÍKLAD 2:
Tvoje nejlepší kamarádka za tvými zády začne spát s tvým mužem. Dozvíš se to od něj jako přiznání, až ve chvíli, kdy on s ní dál nechce už pokračovat a ona na něj naléhá, že ti to řekne. Je toto zrcadlení? Ne! Je to morální ohavnost jak ze strany kamarádky, tak tvého muže.
Uvědomme si, že my neneseme odpovědnost a zodpovědnost za chování druhých lidí nebo snad lidí na celé planetě! Takto to zní až komicky, že?
Uveďme si ještě další případy.
PŘÍKLAD 3:
Malému chlapci zemře otec a sousední starší chlapci využijí toho, že malý chlapec bez otce je oslabený a stane se pro ně terčem šikany. Je toto zrcadlení? Rozhodně ne!
PŘÍKLAD 4:
A co takové fatální případy jako jsou vraždy? A teď mám na mysli především ty úplně náhodné a zcela bez motivu. I takové bohužel existují. A někdy je to jen závist nebo žárlivost. Nebo jen chuť jít a ubližovat. To je jedno, komu. Takže si teď odpověz svým vlastním rozumem. Je toto snad zrcadlení?
Ale pojďme se podívat, co zrcadlení skutečně je
Není to ani tak princip jako spíše metoda. Psychologická metoda, kterou je dobré znát a pozitivně ji uplatňovat ve svém životě. Při osvojování této metody je však potřeba důkadně zkoumat sama sebe a být ochotna ponořit se do svého bytí a vydat se na celostní cestu osobnostního rozvoje.
Můžeme si totiž uvědomit, že:
metodu zrcadlení můžeme využít, abychom si zvýšili kvalitu života
metoda zrcadlení MŮŽE být to, PROČ se v našem okolí vyskytují lidé podobného ražení
metoda zrcadlení ti může ukázat, co se jestě potřebuješ naučit pro svůj osobnostní růst
To, co zrcadlíš světu, způsobuje vznik nových situací, na základě kterých vznikají další a další situace a nová rozhodnutí všech zúčastněných. Proto přímo neneseme odpovědnost za chování druhého člověka, ale musíme si uvědomit, že naším momentálním (vědomým či nevědomým) rozpoložením hodně ovlivňujeme vznik mnoha dalších situací.
Např. Budeš-li v partnerském vztahu převážně zahleděná jen do partnera a výrazně upozadíš sebe, zrcadlíš partnerovi tak to, že seš schopná se pro něj rozkrájet. A co on? On se jednoduše nemusí tak snažit. A v nejhorším případě se začne ohlížet jinde, kde by se trošku mohl snažit. A teď vůbec nehájím následné chování partnera, protože neneseš odpovědnost za to, co udělá. Vidíš ale jak záleží na tom, jak navenek působíme? Jak záleží na tom, jak se vnitřně cítíme? Vidíš, jakou obrovskou moc nad svým životem máme? Protože z mála vzniká hodně…
Následkem zrcadlení může být:
- neúcta ostatních, nulový respekt…
- vztahy, ve kterých se trápíš a nejsi šťastná
- nakládání si velké zodpovědnosti a mnoho úkolů nad míru – “dobrovolně” se stáváš služkou…
Anebo naopak:
- býváš dobře naladěna a lidé se na tebe usmívají víc
- tvoje vztahy jsou kvalitnější a trvalejší
- dopřáváš si čas sama pro sebe a nejsi zahlcena prací
Toto jsou některé příklady, kdy se díky metodě zrcadlení do nich můžeme dostat, ale také se můžeme Z toho dostat. Ze všeho nejvíc chci, aby sis zapamatovala, že není tvoje vina, jak se k tobě kdo chová! Každý má odpovědnost za své chování sám! Když ale zrcadlíš (=dáváš najevo – vědomě či nevědomě) světu, že jsi např. velmi skromná, tak výsledkem s velkou pravděpodobností bude, že spíš než milující princ ti vejde do života zloděj. Když nazrcadlíš světu, že jsi laskavá a ráda každému pomáháš, velmi snadno se staneš kořistí těch, kdo tvou dobrotu budou chtít využívat a zneužívat. Budeš první, na koho si každý vzpomene a řekne si: “Jo, řeknu téhle. Tahle to určitě udělá a jak ji znám, nebude ani nic namítat.” A chci ještě zmínit, že je v naprostém pořádku a že je to dobré, že chceš pomáhat ostatním, ALE! je důležité, abys měla nastavené svoje zdravé hranice a sama sebe měla na prvním místě. Rozumíš tomu, jak to myslím?
Metoda nebo princip zrcadlení není tak jednoduché téma, jak se snaží někteří koučové a psychologové nebo terapeuti nastínit. Každopádně se snaž na sebe a na svět usmívat a jako prioritu měj sebe. To je nejlepší zrcadlo, jaké kdo může potkat!
S láskou,
Isabela
